|
|
Mapování vývoje vegetace bylinného patra v horských smrčinách Krkonoš s využitím GIS.
ČIHÁK, Jan
Horské lesy jsou významnou krajinnou složkou našeho státu. V uplynulých třech desetiletích byly silně poničeny antropogenními vlivy, zejména pak imisemi. Imisní zátěž zhoršuje zdravotní stav lesa, což má za následek změny ve struktuře vegetace, ve které se zdravotní stav lesa odráží. Hlavní cíle mé práce byly zmapování stavu bylinného a mechového patra na dvou trvalých výzkumných plochách v Krkonoších (Alžbětinka, Modrý důl), vytvoření map bylinného patra a jejich digitalizace, srovnání těchto map se stavem v letech 1993-1994 za použití vývojové analýzy pomocí GIS. Výstupem práce jsou podrobné vegetační mapy obou trvalých výzkumných ploch, jejichž zpracováním (digitalizací a statistickým vyhodnocením) byly prokázány významné změny v pokryvnostech jednotlivých kategorií půdního pokryvu ve srovnání s rokem 1993-1994. Na trvalé výzkumné ploše Alžbětinka byl zjištěn především výrazný ústup třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) a naopak nárůst pokryvnosti brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus). Na TVP Modrý důl byl zaznamenán pokles obou pozorovaných vegetačních druhů, metličky křivolaké (Avenella flexuosa) i třtiny chloupkaté.
|
|
|
Deep learning for tree line ecotone mapping from remote sensing data
Dvořák, Jakub ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Lefèvre, Sébastien (oponent)
Hluboké učení se v posledních letech stále více uplatňuje v dálkovém průzkumu, především jako klasifikační algoritmus. První část této práce popisuje hluboké neuronové sítě používané pro klasifikaci v dálkovém průzkumu a možnosti jejich využití. V této části práce jsou diskutovány i implementace hlubokých modelů ve vybraných geografických softwarech. Teoretická zjištění z první části práce jsou ověřena pomocí dvou hlubokých konvolučních sítí typu "Encoder-Decoder" - U-Net a její navrhovaná adaptace KrakonosNet. Tyto sítě jsou využity pro klasifikaci smrků a kosodřeviny v oblasti krkonošské horní hranice lesa. Normalizovaný digitální model povrchu je využit k tvorbě dostatečného množství trénovacích dat a klasifikace samotná je provedena pouze na základě optických dat s velmi vysokým prostorovým rozlišením. Výsledná klasifikace je porovnána s několika tradičními metodami, konkrétně se jedná o klasifikátor maximální pravděpodobnosti, náhodný les a metodu podpůrných vektorů. U-Net i KrakonosNet dosáhly na tomto datasetu výrazně lepších výsledků a budou následně využity pro potřeby souvisejícího výzkumného projektu. Klíčová slova hluboké učení, U-Net, Krkonoše, klasifikace, mapování vegetace, smrk ztepilý, borovice kleč, ortofoto
|
|
|
Rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci Lužnice
Eliášová, Kateřina ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Hrdina, Aleš (oponent)
1 Abstrakt Práce se věnuje studiu rozšíření invazních neofytů podél jihočeské řeky Lužnice. Rešerše literatury se zabývá rostlinnými invazemi, údolní nivou a zájmovým územím. Na základě terénního mapování břehové vegetace Lužnice je zjišťován výskyt a stav rozšíření 17 taxonů invazních neofytů. Mapování probíhá ve čtyřech úsecích o délce 3-5 km. Zjištěný stav je porovnán se stavem v roce 2008, kdy bylo v daném území prováděno obdobné mapování. Výsledky naznačují, že od roku 2008 invaze zaznamenaly nárůst na intenzitě, a to v nejvyšší míře u druhu Impatiens parviflora. Celkově jsou ve sledovaném území silně rozšířeny invazní bylinné taxony Impatiens parviflora a Impatiens glandulifera, běžný je zde také výskyt dřevinného taxonu Robinia pseudacacia. Ostatní sledované taxony se vyskytují pouze lokálně či v menším množství. Klíčová slova: invazní neofyt, břehová vegetace, rostlinné invaze, mapování vegetace, vodní tok, změna vegetace
|
|
| |
|
|
Potenciální přirozená vegetace modelového transektu Třeboňskou pánví
Boublík, Karel
Příspěvek přináší nový pohled na potenciální přirozenou vegetaci vybraného území Třeboňské pánve. Mapování bylo provedeno na základě geobiocenologických metod (výskyt, růstové schopnosti a konkurence dřevin, půdní a klimatické podmínky) za využití publikovaných palynologických studií. Na základě mapování je možné konstatovat, že účast dubu letního a borovice lesní je v dosavadních rekonstrukčních mapách pravděpodobně přeceněna, zatímco podceněna je účast buku (a to i na stanovištích pro buk zdánlivě nevhodných - pseudogleje, štěrkopískové terasy).
|
|
|
Prostorové změny v rozmístění vegetace v NPR Ruda (CHKO Třeboňsko) za posledních 20 let
Navrátil, J. ; Navrátilová, Jana
Změny vegetace byly studovány porovnáním dvou vegetačních map (z roku 1985 a 2004) v prostředí GIS. Vegetační typy byly definovány podle druhového sležení vegetace v roce 1985, a mapování bylo zopakováno podle stejné metodiky v roce 2004. Porovnáno bylo relativní zastoupení a prostorové rozmístění jednotlivých vegetačních typů. Zjištěn byl značný ústup otevřených vodních ploch a ranných sukcesních stádií bohatého slatiniště. Naproti tomu se zvýšila plocha zarostlá vegetací mokřadních křovin a lesů.
|
host ::
RSS.